Vývoj jména obce (lid. Vodralovice)

Jméno Otradovice = ves lidí Otradových.

Ve 2. pl. 18. stol. dáno české vsi od německé vrchnosti umělé jméno "Laubendorf" (Laube = besídka, podloubí + Dorf = ves). Jméno se však neujalo.

1547 postupuje v Brandyse zámku .. w Sowogowiczych a w Wotradowiczych vesnice celé

1788 Brandeis: Laubendorf von
1844 Laubendorf, Wodradowice
1870 Otradovice, Odralovice

Vznik obce

Otradovice jsou zmiňovány v pramenech poprvé v roce 1547 jako příslušenství panství brandýského. V tomto roce musel pan Arnošt Krajíř z Krajku postoupit celé své brandýské panství králi Ferdinandovi I. a ve výčtu zabaveného majetku se uvádí i ves Otradovice (v Wotradowiczych), kde bylo 6 kmetcích dvorců.

Jsou jednou z osad, které od počátku byly příslušenstvím Boru nebo lesa Brandejského. Byly vysazeny na pokraji lesa, nedaleko pravého břehu Jizery. Díky tomu, že byly položeny uprostřed královského hájemství a poblíž důležitých lovišť rozmanité zvěře, Odradovice velice trpěly.

Když r. 1563 hejtman Brandejský Vilém z Opprštorfu podával zprávu o škodách, "jež zvěř ubohým lidem poddaným na setbě činí“, doznával, „že není ani lze škod odhádati. … Na některých místech zvěř všechno spase a není lze ji ani uhlídati ani všude pojížděti“, pročež navrhoval císaři, „aby se všem vesnicím u lesa berně a úroky odpustily".

Z této zprávy se dovídáme, že Otradovští poddaní platili celkem "úroku Svatojirského 2 kopy 57 gr., Svotohavelského 2 kopy 45 gr. míš. Ze zlomků urbáře z r. 1584 se vidí, „že bylo těchto poddaných šestero, mezi nimi i rybář".

R. 1580 navrhovali královští komisaři Humprecht Černím z Chuděnic a Pavel z Lidlova, aby k rozšíření forštu byly "Odradovice", ležící uprostřed lesa, vykoupeny a svedeny. Sedláci, kteří byli zvěří tísněni, svolili a náklad byl vypočten asi na 200 kop gr. míš. Tento návrh byl přijat a podle purkrechtních knih také ještě téhož roku uskutečněn. Jediné větší dva grunty, tehdy vykoupené a k panství svedené, byly Urbana Hlavy a Matěje Jarošova. Oba tyto grunty byly do r. 1593 doplaceny. Od té doby byla ves pustá, ale stavení zůstávala "znalá".

Stejný osud postihl i Vestec a blízké Opočno (Opočín), ves s mlýnem na levém břehu Jizery, z níž zbyl pouze dvůr, obývaný porybným.

Vrchnost zde zřídila vyhledávanou honitbu, byly vystavěny bažantí i svinské zásypy, u Otradovic dvojí slaniště, senné kůlny a zelené boudy, z nichž se střílívala zvěř. Proti Opočnu si císař Rudolf postavil lovecký zámeček. Rovněž byl velkým nákladem u Opočna zřízen jez a upravený pro lov lososů, musel však být nakonec snížen, protože zadržoval příliš mnoho vody, která zaplavovala okolní lesy.

Opočno i se zámečkem a celá jejich sláva zanikly ve třicetileté válce.

"U vsi pusté Vodralovic," praví se v urbáři z r. 1651, "a pod Brahem počnouc od Opočna, vedle Jizery, nahoru až k pastvám Skorkovským jest veliké položení luk, kteréžto se pro zvěř i dobytky klidívají. Item mezi těmi lukami, jest louka, která náleží k záduší Skorkovskému."

V roce 1777 byly Otradovice opětovně emfyteuticky vzkříšeny stejně jako sousední Podbrahy V zámeckých knihách se sice ještě k r. 1778 udávaly dva pusté grunty, ale i ty byly brzy osazeny.

Znovuožilá ves byla tehdy německy nazvána Laubendorf (Laube = besídka, podloubí + Dorf = ves), ale jméno se však neujalo a ves postupně přijala zpět své původní jméno Otradovice.

Pobořená stavení v Otradovicích a špatné cesty byly vyspraveny kamením ze sutin opočenského zámečku a proto postupně zmizely i jeho základy.

Uprostřed obce byla v roce 1848 postavena zvonička s kapličkou .

V samé blízkosti obce byla v druhé polovině 19. století vybudována železniční dráha s mostem přes Jizeru. Železniční zastávka však byla v Otradovicích otevřena po mnoha intervencích až v r. 1910. Otradovice se na vlastní žádost v r. 1914 odloučily od skorkovského katastru a osamostatnily.

Toto osamostatnění trvalo až do r. 1960, kdy byly opětovně sloučeny a dnes jsou Otradovice místní částí obce Skorkov.

V obci se nachází velký sportovní areál s tenisovými kurty a volejbalovým hřištěm.

TJ Sokol Otradovice byl založen v srpnu roku 1921. Jeho původní náplní byla kulturní činnost, což bylo především hraní divadla. Cvičení a sportovní aktivity byly zahájeny až později.

Z bývalého hostince U nádraží z r. 1912 byl vybudován penzion Jizera.